PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Československá Valhalla století - 100-61
Keď som sa pustil do napočúvania dosiek do rebríčka, ktorý sme sa podujali zostaviť pri príležitosti stého výročia založenia Československa, sám som netušil, na akú cestu sa vydávam. Nakoniec z toho bol prekvapivo osobný výlet do vlastnej histórie, prierez letokruhmi vývoja môjho hudobného vkusu a návrat k albumom, ktoré som nepočul už roky (a k otázke, prečo vlastne?); som si istý, že niektoré z nich ostanú vo vysokej rotácii aj po uzavretí ankety.
Do Československej Valhally sme sa pustili bez akéhokoľvek vymedzovania a s voľnými pravidlami. Chceli sme zistiť, čo jednotlivým redaktorom a priateľom redakcie príde na myseľ, keď sa povie „najlepšia československá doska“ (a nič iné). Chceli sme zistiť, čo zostarlo, čo nie a čo snáď dokonca omladlo. Na čom sa zhodneme a čo ostane osamotené.
Na konci sa zišlo 21 hlasov, rozdelilo 3829 a pol boda, ktoré nám pomohli zoradiť rovnú stovku albumov.
V článkoch, z ktorých prvý vychádza opäť symbolicky na 29. výročie Nežnej revolúcie, nájdete okrem rebríčka krátke komentáre k vybraným doskám – písané, opäť, voľnou rukou. V niektorých nájdete objektívne pravdy, v niektorých súkromné pozorovania či subjektívne glosy.
Pustite sa do toho, vytiahnite staré platne a cédéčka a dajte nám vedieť, ako vnímate českú, slovenskú a československú hudobnú históriu vy.
100. PETR SKOUMAL - Kdyby prase mělo křídla (1991)
98. - 99. PROUZA - V otrhaném domě (1990)
98. - 99. KABÁT - Má jí motorovou (1991)
97. RUDÉ KOSTRY - Kytice lží (2002)
Snad nejméně doceněná česká skupina, která vlastně nehrála nic jiného, než ostatní, jen svoji hudbu navlékla do akustického hávu, aniž by výsledek nechala otupit „unplugged“ cajdáním. Svébytné texty a zvláštní melancholie pak z „Kytice lží“ (ale samozřejmě i z druhé a bohužel poslední nahrávky „Budiž šero“) vytvořily naprostý český svéráz a unikum. Smutné razantní písničky, hranatě něžné smutnění. Rybníčkářské české poměry a koncerty pro koncertování samé však kapelu nakonec otrávily natolik, že postupně rezignovala (a že nebyla první ani poslední). Dnes se vpravdě renesanční bratři Moresovi věnují především grafice a programování a na nějaký větší návrat, krom náhodného vzpomínkového koncertu, zřejmě nepomýšlejí.
96. MICHAL PROKOP A FRAMUS FIVE - Město ER (1971)
95. NAČEVA, PAVLÍČEK, DJ FIVE - Mami (2007)
92. - 94. CITRON - Plni Energie (1986)
92. - 94. TITANIC - Metal Celebration (1989)
92. - 94. VITACIT - Vzhůru přes oceán (1990)
91. HYPNOS - Heretic Commado: Rise of The New Antichrist (2012)
Určujícím momentem pro „Heretic Commando: Rise Of The New Antikrist“ je předcházející, necelých pět let trvající pauza, během níž si ústřední postavy HYPNOSu Bruno s Pegasem oddechli od všeho, co jim kočovný život deathmetalový poslední dobou již znechucovalo. Oddechli si, odpočinuli a načerpali takových sil, že když na ně znovu přišla chuť hrát a tvořit, zvěčnili album, které je hotovým infernem kovu smrti. Staroškolské, tradiční, v žádném případě neplýtvající energií na nějaké novátorské přístupy, ale o to více efektní a účinné. Komplexní deathmetalová sbírka, která by jistojistě uspěla i v roce 1995, ale v roce 2012 ve spojení s předcházejícími abstinenčními příznaky jejích autorů je snad ještě kouzelnější.
90. KRABATHOR - Orthodox (1998)
89. TATA BOJS - Futuretro (2000)
88. CATASTROFY - Zbojnícky tanec (2015)
87. PRVNÍ HOŘE - Křehký mechanismus pozemského štěstí (2017)
Další unikátní a naprosto svébytná kapela. Do všech složek svého moderního bigbítu naroubovali teatrálnost (akordeon se v rockové muzice přece jen moc nenosí), kousky jazzu, špetky šansonu a samozřejmě to vše na základech punk-rocku až metalu. Deska zachytila tvůrčí přetlak nahromaděný ve členech kapely během čtyřleté pauzy a dopadla fantasticky.
86. SAD HARMONY - Tête À Tête (2002)
85. ASMODEUS - Prosincová noc blíže neurčeného roku (1992)
84. KRYPTOR - Septical Anaesthesia (1991)
"Neřest a ctnost" a "Zvratky a krev", legendární dema, jejichž skladby jsme si prozpěvovali v r. 1989 v hodinách občanské výchovy, posloužila jako náplň první řadové desky pražských thrasherů. Ti se pak po revoluci sice nedostali až na samotnou tuzemskou špičku, ale vzpomínku určité zaslouží. Minimálně proto, že některým už na základní škole docvaklo, k čemu jeptišky mohou používat okurku...a tyč.
83. SIX DEGREES OF SEPARATION - Triotus, Tricephalus And Tribadism (2005)
82. KREYSON - Anděl na útěku (1990)
81. HENTAI CORPORATION - The Spectre Of Corporatism: Starship Shaped Schnitzels From Planet Breadcrumbs Are Attacking A Giant Tree Monster Who Has A Vagina And Holds Hitler Hostage (2013)
80. DUNAJ - Rosol (1991)
79. DESPONDANCING - Despondancing (1995)
78. MOTORBAND - Made In Germany (1990)
Jestli něčím tepličtí MOTORBAND vyčnívali nad zbytkem metalového porevolučního pole, pak to byla jakási zarputilost, dravost mládí, jedinečný zpěv a velká hráčská zručnost jednotlivých zúčastněných. A obrovská touha jít za svým cílem, samozřejmě. Ta touha, která je táhla za podpisem u zahraničního vydavatele, a která krom české verze přinesla i její exportní sestřičku. A byť byly předzvěstné singly silnější, než dlouhohrající titul (a neklame-li mě paměť i jedno z prvních metalových CD na našem trhu), pomineme-li dnes už spíše legrační texty, stále se jedná o povedený kus metalové hudby. Samozřejmě, že zcela zásadní podíl na tom má hlasová siréna Kamila Střihavky, to si zastírat nebudeme. A že to s kapelou dále nijak slavně nedopadlo, je už smůla, která ovšem „Made In Germany“ staví do pozice té jedinečné.
77. KABÁT - Děvky ty to znaj (1993)
76. MILAN HLAVSA - Šílenství (1999)
75. DARK GAMBALLE - Superstar (2004)
74. CRUEL - Ekvilibrium (2008)
Těžké to mají tihle bardi. Pro jedny moc kudrlinek a umocněných osmin, pro druhé asi funguje mentální blok, že u nás progresivní metal (ať už v užším či širším slova smyslu) důstojně neumíme. Možná neumíme, každopádně CRUEL jsou výjimkou a jejich muzika vykazuje takových kvalit, že v případě jejího uchopení schopným nadnárodním manažerem a připlacení za promo ve Sparku by členové kapely mohli sepisovat výpovědi. Jenže zatím mají přednost milenky, chlast a držkování na fórech. Škoda no...
73. KVĚTY - Miláček slunce (2015)
72. PRECEDENS - Doba ledová (1987)
71. OCEÁN - Dávná zem (1990)
Debut Oceánu je to nejlepší, co vydala československá nová vlna nebo tedy její novo-romantická, elektronická odnož. Moderní, na místní poměry nadstandardně vyprodukovaná deska zvukově i skladatelsky někde mezi Violator a Music for the Masses čněla mezi janečkovskými kýči a ze zálohy tahanými umělými produkty typu Maduar jako osmitisícovka mezi homolemi Českého středohoří. A to navzdory textům s vysokým procentem „krajčovitosti“, její těžko skrývané zato naštěstí přiznané nepůvodností (synth pop prostě nebyla hudba pravěkých Slovanů, ani nehrál tak důležitou roli v národním obrození, jak by se mohlo zdát) a neduhu, kdy ty lepší (syrovější, autentičtější) už končily na B stranách singlů a na desku šly nevýrazné cajdáky. Bude to samozřejmě spekulace, ale pár nápadů, proč to tehdy Oceánu na cestě do evropské ligy nevyšlo, a ne, že by na to neměl. 1) čeština 2) neohrabanost managementu, fakt nebylo snadný se z východní Evropy dostat do tvrdého byznysu za Rozvadovem 3) ty ploužáky 4) a prostě v záplavě alternativní muziky, která první půlku devadesátých let zcela ovládla, už novoromantici nikoho, až na pár skalních, nezajímali.
70. OTK - Okolo (2008)
68. - 69. LUCIE - Černý kočky mokrý žáby (1994)
68. - 69. KRABATHOR - Only Our Death Is Welcome… (1992)
Zatímco u některých jiných stylů můžeme o určitých pořadích diskutovat, u death metalu je to naprosto jednoznačné. Úplně první, kdož se otiskli mezi řádky oficiálních tuzemských nosičů, byli KRABATHOR a jejich debut. A zřejmě ne náhodou, protože „Only Our Death Is Welcome…“ je vskutku klenotem albových archivů. Výcuc toho nejlepšího z „demáčového“ období kapely se rovnal vzácně silnému albu, od začátku až do konce plnému opravdových tutovek, jež nemohly nechat na pochybách žádného nevěřícího Tomáše. Československý (stále ještě) death metal zkrátka žil a to tak, že hodně, což potvrdily i mnohé následně vzniknuvší nahrávky. Ta nejprvnější z nich je ovšem v historii zapsaná zlatým písmem naprosto oprávněně.
67. UMBRTKA - Úplná demontáž lidstva (2009)
66. OLYMPIC - Prázdniny na zemi (1980)
Pokud nepatříte mezi obdivovatele všech těch „Želv“, „Ptáků“ a „Babiččiných duchů“ a přesto chcete od OLYMPICU slyšet něco zajímavého, máte krom drobné odbočky s Jiřím Kornem na albu „4“ vlastně jen trojjedinou šanci. A pochopitelně se jedná volnou trilogii tvořenou deskami „Prázdniny na Zemi“, „Ulice“ a „Laboratoř“. Protože však nejmladší kousek z volného konceptu sráží osmdesátkový sound a „Ulice“ obsahuje i pár hluchých míst, jsou právě ekologické „Prázdniny na Zemi“ tím nejsilnějším, pod co se Janda a spol. kdy podepsali, a to zdaleka nejen kvůli parádní vypalovačce „Nechoď dál“ s vpravdě metalovým sólováním.
65. ČAD - Čertova kovadlina (2014)
Kde dnes sú slovenské metalové kapely z deväťdesiatych rokov? Niektoré ostanú na starých rozostrených fotkách a zašumených nahrávkach, niektoré prežijú a doteraz spomínajú na staré časy a potom tu máme ČAD, ktorí práve teraz zažívajú najväčšie úspechy. Čertova kovadlina je perfektnou oslavou dvadsiatich rokov existencie a prináša nadupaný thrash metal s punkovou intenzitou, čoho príkladmi sú titulná skladba alebo hitovka Vyvrheľ. Vrcholom nahrávky je temná pieseň Démon samoty, slová "Nemám človeka, čo by sa ma zastal, keď ma trhajú na kusy" zatínajú do živého.
64. JAROMÍR NOHAVICA - Osmá barva duhy (1994)
63. ENDLESS - Perfect Message (2004)
62. ASMODEUS - Past na Davida Kleinera (2014)
61. FRAMUS 5 - Kolej Yesterday (1984)
Diskuse: 1 příspěvek
ONE WITH THE RIVERBED - Succumb
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
THE LUMBAR ENDEAVOR - Agglomeration
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
ČAD - Veľký tresk
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
BETTER LOVERS - Highly Irresponsible
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
IOTUNN - Kinship
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
ENSIFERUM - Winter Storm
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.